Na hvězdárně provozujeme Ionosférickou laboratoř a síť SID monitorů pro detekci náhlých ionosférických poruch a výzkum zemské ionosféry.
Graf s naším záznamem detekce ionosférických poruch ze včera
(testovací provoz; starý graf uložený v prohlížeči případně obnovíte Ctrl+F5)
Většinu poruch ionosféry způsobuje vliv Slunce, sluneční záření. SID graf je jako „EKG ionosféry“. Když je Slunce klidné, křivka je hladká. Když Slunce vybuchne (dojde k erupci), graf udělá ostrý skok („zoubek“). Když je bouře extrémní, křivka může úplně spadnout nebo vystřelit.
Obvyklý denní průběh grafu je takový, že ostrý pokles a opětovný rychlý nárůst křivky v grafu („úzké V“) souvisejí s východem Slunce, které začíná ovlivňovat ionosféru nad námi. Po něm následuje „hladší“ část záznamu ukazující denní aktivitu Slunce, která je obvykle poměrně stabilní, můžou se v ní ale objevit výchylky reagující na Sluneční vzplanutí (erupce). Následují pozvolný pokles a nárůst („široké V“), které jsou způsobené západem Slunce. Pokračující „zubatější“ část záznamu je z nočních hodin, kdy se na ionosféře projevují různorodé vlivy kosmického záření, případně jiné sporadické vlivy, ale nepůsobí na ni sluneční záření. Méně uspořádaný průběh křivky je opět ukončen výrazným propadem ve tvaru „úzkého V“, tedy východem Slunce atd.
(Pozn.: Divoký propad ve tvaru „širokého U“ nebo „W“ v ranních hodinách znamená údržbu vysílače.)
Naměřené údaje pocházejí z kruhové smyčkové antény o průměru 1 m detekující odražené VLF vlny z německého vysílače DHO38 a norského JXN. Anténa je umístěna na střeše hvězdárny.
Několikaletá spolupráce s oddělením spektroskopie Heyrovského ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., vyústila ve spolupráci ve společném projektu číslo R200401721 podpořeném Akademií věd v rámci projektu Regionální spolupráce krajů a ústavů Akademie věd ČR pro rok 2017.
V roce 2015 a 2016 jsme postupně iniciovali vytvoření odloučeného vědeckého pracoviště sítě dlouhovlnných rádiových detektorů meteorického plazmatu, kterou v karlovarském regionu institucionálně zaštiťuje naše Hvězdárna Františka Krejčího Karlovy Vary.
Pro představu, hlavní náplní schváleného a Akademií věd podpořeného projektu bude studium ionosféry pomocí SID monitorů umístěnými na Hvězdárně Františka Krejčího Karlovy Vary, zapojenými v současně vyvíjené síti Ionozor, na níž participuje také Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, a simulace vybraných poruch ionosféry pomocí laboratorních metod s akcentem na typy poruch s vysokou hustotou energie.
V současné době jsou shromažďována data z probíhajících měření, která umožňují popsat fyzikální vlastnosti tzv. studeného plazmatu D ionosférické vrstvy v rozsahu, který zatím nebyl nikdy dosažen. Cílem však nemůže být pouze kumulování experimentálních dat, je nutné se také zaměřit na studium potenciálního využití SID monitorů pro detekci a charakterizaci lokálních ionosférických poruch tvořených plazmatem o vysoké hustotě energie (např. ionosférické blesky, tj. tzv. upper atmospheric lighting neboli transient luminous events TLE, průnik částic meziplanetární hmoty nebo dopad spršky extrasolárních těžkých částic či tvrdého záření).
Podívejte se na přednášky našeho koordinátora projektu a vedoucího SID laboratoře Jaroslava Maxi v rámci (covidové) Noci vědců 2020:
- přednáška SID monitor a elektrické hodiny do každé rodiny (14 minut)
- přednáška Mámo, táto, já chci radioteleskop! (6 minut)
Už jste slyšeli o SID monitoringu?
Ne? Nedivíme se. Podívejte se, o co jde. SID monitor můžete mít doma.