• V noci na středu 18. 11. nastane maximum meteorického roje Leonid. Obvyklá frekvence je kolem 15 meteorů za hodinu. Ideální podmínky pro pozorování jsou zhruba od půlnoci do svítání.

  • Měsíc je kolem první čtvrti, od 14. do 20. 11. je ideální čas pro jeho pozorování při našich večerních programech.
  • Merkur se přesunul na ranní oblohu, je nízko nad jihovýchodem. Nejlépe pozorovatelný bude koncem týdne.
  • Venuše je velmi výrazná na ranní obloze, za svítání je vidět nad východem jako Jitřenka.
  • Mars spolu s Jupiterem poblíž jsou vidět v druhé půlce noci.
  • Saturn je vidět téměř celou noc, kolem 21. hodiny je vysoko nad jihem, zapadá ještě před svítáním. Prstence a měsíc Titan jsou pozorovatelné i menším dalekohledem. Pohled na planetu vám nabídneme při našich večerních pozorování.
  • Večer už z oblohy rychle mizí letní souhvězdí jako Lyra, Labuť a Orel, nad jihem jsou podzimní souhvězdí jako Pegas, Andromeda a Perseus. V druhé půlce noci rychle stoupají zimní souhvězdí jako Býk, Orion nebo Blíženci.
  • Zajímavá jsou pozorování jasné Vegy, čtyřhvězdy Epsílon v Lyře, červeného obra Aldebarana, jasných hvězd v Orionu, kulové hvězdokupy M 15, otevřené hvězdokupy M 45, mlhoviny M 42 a galaxie v Andromedě M 31.
  • V pátek 13. 11. odstartovala ke zkušebnímu letu loď Starship společnosti SpaceX. Následně se podařilo zachytit horní stupeň nosiče Super Heavy zpět na startovní věž, samotnou raketu se zachytit nepodařilo. Na oběžnou dráhu vynesla 26 družic Starlink V3. Loď Starship absolvovala přibližně 14 obletů Země a v sobotu 14. 11. přistála. Poprvé se tak podařilo vrátit horní stupeň Starship z oběžné dráhy zpět na rampu.
  • Na neděli 15. 11. byl naplánován návrat rakety Vulcan do provozu. Po problému s tryskou pomocného motoru v únoru měla za úkol vynést 40 družic Amazon Leo. Start opět nebyl úspěšný, raketa nedosáhla oběžné dráhy. Pro společnost Amazon a provozovatele ULA (spolek firem Boeing a Lockheed Martin) to může znamenat vážný problém.
  • V sobotu 14. 11. se uskutečnil stý start rakety Electron americké společnosti Rocket Lab.
  • Evropská sonda Hera zveřejnila nové snímky soustavy planetek Didymos a Dimorphos.
  • Ve čtvrtek 12. 11. publikovala ESA první velký soubor dat s více než miliardou objektů z dalekohledu ESA Euclid.
  • 17. 11. 1966 (60 let) a 2001 (25 let) nastaly výrazné meteorické deště Leonid. Starší dobře zdokumentované deště Leonid máme z let 1799, 1833 a 1866. V roce 2001 byl nad ČR zaznamenán bolid, jehož stopa byla viditelná více než 20 minut. V jiných letech byl roj velmi řídký. Nechme se překvapit, co přinese návrat mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle v roce 2031.
  • 19. 11. 1711 (315 let) se narodil ruský vědec Michail Vasiljevič Lomonosov. V roce 1761 objevil atmosféru Venuše.
  • 19. 11. 1911 (115 let) se narodil Alois Vrátník, vedoucí sekce proměnných hvězd před rokem 1940 a laureát Nušlovy ceny České astronomické společnosti. Zabýval se také pozorováním meteorů, Slunce a optickými přístroji. Spolu s Janem Kvíčalou a Jaroslavem Štěpánkem vydal roku 1940 Gnomonický atlas hvězdné oblohy.
  • 21. 11. 1881 (145 let) se narodil francouzský astronom Georges Fournier. Pozoroval planety a na Marsu v roce 1909 objevil výskyt oblačnosti.

Další zajímavosti a infoleták na listopad (PDF) ke stažení přináší Česká astronomická společnost. Nahlédnout můžete i do Sdíleného českého kalendáře nebeských úkazů.

Chcete vidět v noci hvězdy? Pomozte nám bojovat proti světelnému znečištění. Zdaleka neškodí jen obloze!

Aktuální hvězdná obloha

Večerní obloha: ⏳ Načítání…

Nebe nad hvězdárnou
podívejte se na naše záznamy meteorů a ionosférických poruch ze včera