Kosmodrom Karlovy Vary je interaktivní programová nabídka veřejnosti, díky které mohou poznat vesmír lépe, než při přednáškách a prezentacích. Víme, že každému není jasné o co jde z textového popisu na předchozích stranách, nabízíme vám jednoduchý popis s fotografiemi. Celý systém byl v letech 2020-2024 postaven dvěma pracovníky hvězdárny v jejich volném čase. Lokalizován je proto jako čistokrevně Karlovarský. Jde o prototyp, který přesuneme v lepším designu do nového objektu hvězdárny v roce 2029. A také jde o snahu, aby celý tento systém rozvíjeli studenti regionálních škol v budoucnu.

Prakticky téměř každý se vidí být v životě Kosmonaut (vesmírný plavec), Astronaut (Hvězdný plavec) neboTaikonaut (Božský plavec). Ano, my však umíme pouze simulaci, a tak našim absolventům říkáme hrdě jinak – Terranauti. Proč? Latisky„Terra“ znamená země, „naut“ znamená plavec a tak český název zní Zemští plavci.

Na realizaci nápadu s kosmodromem nás přivedla snaha o spolupráci s provozovatelem simulovaných letů na Mars, který pořádá skupina nadšenců ve Vyškově. Tehdy jsme je chtěli podpořit, ale bohužel se to nakonec vyřešilo ukončením spolupráce. Jejich snažení najdete na stránkách expedice Mars. Moc jim fandíme, je to velmi sofistikovaně udělané, ale pro nás byl cíl létat pro každého a ne výběrově.

Hned na úvod si dovolíme upozornit, že nejde o počítačovou, ani žádnou jinou hru výhradně pro děti. Často si totiž rodiče představují, že to bude velký zážitek hlavně pro jejich děti. Nikoli. Jde o výukovou simulaci a seznámení se s vesmírem pro celou rodinu. A platí, že spíše to bude rodinný zážitek. Lepší, než přijít na přednášku nebo do kteréhokoli planetária shlédnout animák. A protože se zde hovoří o věku, dovolím si napsat, že asi nejvíce to zkouší děti, ale nejstarší Terranaut, který u nás letěl, měl 76 let. Po absolvování letu mluvil o zážitku, kterým si splnil svůj sen, vidět Zemi z orbity. Věkově se to má tak, že dítě do 7 let většinou netuší, proč musí být samo v jakési bedně bez rodičů. Od 7 let v návaznosti na znalosti ze školy se dá hovořit o pochopení, kdo je kosmonaut. Od 7 let do 150 cm výšky lze nabídnout jen lety s autopilotem. A potom již můžete pilotovat. A tak jistě chápete, i u nás je nutné mezi členy posádek určitý výběr provádět. Pokud posadíme do kabiny malé dítě, které ještě neumí číst a prostředí nerozumí, potom to bude pro něj spíše traumatizující, než hezký zážitek. Za to, když tam posadíte jeho tatínka a potomek zůstane s maminkou v řídícím centru a zkusí si s tatínkem povídat pomocí vysílačky, může to být krásný zážitek pro celou rodinu. A také mějte na paměti, že vše je dáno úrovní chápání. Někdy opravdu nestačí umět vyjmenovat planety sluneční soustavy, ale mít také představu, jak vypadají a co na nich můžeme pozorovat z oběžné dráhy. Pokud si chvíli o tom budete s dětmi povídat, jsem si jistý, že návštěva kosmodromu pro něj má smysl. Až totiž půjdete domů, budete si o tom všem povídat ještě více….

Každý si na začátku myslí, že zážitkem bude, že poletí všichni. V normálním životě ale také nikdy neletí do vesmíru celá rodina. Nemusíte se tedy bát, že přijdete o zážitek. Pokud totiž dorazíte na Sojuz, kde letí jen jeden, tak stejně zklamáni nebudete. A při každém letu Sojuzu si říkáme více i o misích v Prométheu. Což znamená, že máte možnost přijít na velkou připraveni a více si ji užít…. A určitě Vás potěší, když se po letu Sojuzem přihlásíte na misi, kterou byste chtěli absolvovat, a již znáte prostředí, ve kterém vše probíhá.

K realizaci kosmické lodi Sojuz-Bee jsme využili v roce 2019 hlavní sál hvězdárny. Vytvořili jsme zde kabinu pro jednoho pilota a řídící středisko pro skupinu až dvaceti lidí, tedy možnost přijít s celou školní třídou. Bohužel tahle představa vzala brzy za své. Ukázalo se ale, že optimum v řídícím středisku jsou 2 osoby, maximum kolem 5 osob.

Sojuz-Bee je jednoduchý simulátor letu, vytvořený jako základní programová konstrukce v sále stávající hvězdárny. Na pohledech do sálu pak vidíte vlevo sál před realizací simulátoru, napravo je ukázka simulátoru v praxi. Úplně nalevo je uzavřená jednomístná kabina. na projekční ploše se zobrazují scény, které vidí pilot průzorem a vpravo je řídící centrum, kde vidíte panel pilota v lodi, sledujete jej na monitoru a také mu radíte přes vysílačku.

Princip je jednoduchý. Jeden kosmonaut letí, ostatní mu pomáhají ze Země. A tedy není důležité, kdo poletí, ale musí to být vždy někdo, kdo se na to cítí. Kdo to očekává. Ne někdo, koho tím chcete překvapit. Bude 45 minut v malém, uzavřeném prostoru. Ostatní v řídícím centru. První jednoduchou simulaci si zkrátka užije celá skupina.

Pilot je tedy vybraný například z rodinného kruhu a na orbitu pak letí jen on, ale užívají si to všichni. Zatímco on to vidí z pohledu skutečného kosmonauta, zbytek skupiny je na Zemi a celý let s ním sdílí. Jeden let – od startu z Karlových Varů až po připojení k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) trvá zhruba 45 minut. Proto i když nejčastějším přáním rodičů je „ať si to odlítají všechny děti“, opravdu to nedoporučujeme. Myslíme si, že je lepší, když jim umožníme udělat si test schopnosti orientace a ovládání v kabině. Z tohoto testu obdrží certifikát. A nakonec letí ten nejlepší. Často během tohoto testu poznáte, jak dalece je vaše dítko doopravdy schopno se v naší kosmické lodi zorientovat …

V kabině je uzavřen vždy jeden pilot. V řídícím centru mohou být až 4 další osoby. Tento počet může být i vyšší, ale často se pak stává, že část skupiny to nebaví. Ve skupince do čtyř osob pak můžete sledovat svého Terranauta v kabině a komunikovat s ním prostřednictvím vysílací stanice v pásmu PMR, kanál 12. V řídícím centru se také všechny osoby mohou u vysílačky střídat. Jako radioklub OK1RHV využíváme radioamatérského povolení a dodržujeme základy radioamatérského provozu. Můžete si tedy vyzkoušet jinou komunikaci, než tu s mobilem.

Běžně si je zde možno vyzkoušet let po orbitě Země s připojením k Mezinárodní kosmické stanici ISS, ale nabízíme i další trasy.

Každá takováto mise na orbitu či dál od Země je vhodná nejvíce pro „piloty“, kteří sedí v autě bez podsedáku. Děti pod 150 cm výšky většinou pilotovat nezvládají. Je také nutné chápat souvislosti kosmonautiky a především už umět dobře číst a psát, často to nestačí, je nutno ještě přidat chápání významu slov. Tuto možnost nejlépe ukáže test pilotů, pokud je ve skupině zájemců víc. A navíc, každý obdrží své vysvědčení – certifikát schopností se zorientovat sám v novém prostředí.

STRÁNKU DÁLE DOPLŇUJEME

KOSMICKÁ LOĎ PROMETHEUS
sofistikovaný systém pro PILOTA A NAVIGÁTORA

Kosmická loď Prométheus vznikla jako snaha vytvořit kosmickou loď pro dlouhé mise, zejména pro děti na táborech. Zanedlouho vám zde osvětlíme její principy a ukážeme obrazem její prostory.

Na úvod ale jedno doporučení. Mise v Prométheu jsou opravdu zážitkem. Po třech letech zkušeností to od účastníků víme. Přesto doporučujeme i na zážitek přijít obeznámeni s prostředím, ve kterém mise probíhají a být připraven na to, co chci zažít. Vaši misi můžeme zprostředkovat i okruhu vašich známých tím, že jej mohou sledovat na stránkách TV VO.S.A.. Určitě je ale vhodné, podobně jako když cestujete do cílové destinace s cestovní kanceláří, mít představu, kam vlastně poletím.

A také mít na zřeteli, že ten, kdo poletí, by měl svoji funkci v posádce chtít vyzkoušet. Pokud si představujete, že na svou misi vyšlete svého desetiletého synka v roli pilota a jeho sedmiletého brášku v roli navigátora a budete se dívat, jak jsou šikovní, tak na to zapomeňte. Nebo, že posadíte do kabiny své tři děti a ony poletí, tak to také nebude fungovat. Vždy je na kosmodromu brát v potas, že „dospělí jdou příkladem“. Je to asi jako, kdybyste své tři děti posadily do auta na silnici a nechaly je samotné dojet k babičce.

Ale pokud máte představu, že tatínek bude pilotovat a svému osmiletému synkovi ukáže Zemi z výšky a maminka s tím desetiletým bude v řídícím centru let řídit, pak máte představu dobrou. Opravdu jde o rodinnou či jinak skupinovou spolupráci a také cíl – seznámit se se základy kosmonautiky a prostřednictvím jich poznávat vesmír a seznamovat se s jeho zákonitostmi. Málokdo si totiž uvědomuje, že pokud si přečtu nějaké informace o Jupiteru, tak sice získám představu o tom, jaká je to obří planeta, ale už ne představu o tom, co všechno s tím souvisí. Jak složité je manévrování na orbitách, abych se dostal k měsícům této planety, ani časový itinerář startovacích oken v nich.